Nejen světové organizace
(Mezinárodní měnový fond, SWIFT) zaznamenaly v posledních několika letech
vzestup čínské měny jüan (dále jen „RMB“ – „renminbi“). Je přirovnávána
k novému nástupci, či snad lépe, ke konkurenci „světových měn“, amerického
dolaru a eura. Bude se ale nakonec za deset let obchodovat běžně v RMB,
nebo svět zůstane u eura a dolaru?
Z historického hlediska lze
říci, že světovému obchodu vládlo postupně několik měn – za zásadní lze označit
např. britskou libru, která světový obchod ovládala ještě na počátku minulého
století, v menší míře také japonský jen, francouzský frank či německou
marku. Nicméně ještě před skončením první světové války došlo k převzetí
pomyslného žezla světové měny americkým dolarem, který se stal stabilní a důvěryhodnou měnou. Tento proces lze ale označit za náhodný, neúčelový –
cílem vlády ani federálního rezervního systém nebylo učinit z dolaru
světovou měnu[1].
Evropská integrace v druhé polovině dvacátého století k dolaru
postavila silného společníka – euro. Objem plateb prostřednictvím obou měn se
v roce 2011 rovnalo téměř 70 % objemu plateb a hodnota obchodování
v těchto měnách se pohybuje okolo 50 %[2]. Zde začíná být zřejmá
jistá nesourodost mezi objemem plateb a objemem obchodu. Rozdíl mezi těmito
dvěma hodnotami je tvořen zejména nemalým podílem Číny na světovém obchodu,
který není ovšem realizován v RMB. Mezinárodní používání RMB je tedy
daleko menší, než by tato měna zasluhovala.
Je ale možné, aby se RMB stala
silným a trvalým konkurentem dolaru a eura? Je třeba poznamenat, že RMB se musí
vyrovnat např. s tím, že dolar již pro vzájemný obchod využívá poměrně
velké množství států, které mají navíc svou měnu fixovánu na dolar, pro obchodující strany je
navíc podstatná silná ekonomika USA či nízká inflace Jaké by mohly být výhody
internacionalizace RMB? Na prvním místě je třeba uvést silnou poptávku po RMB,
a to zejména s ohledem na region Asie, kde se momentálně nejvíce obchoduje
v USD (ale kde existuje poměrně silná konkurence v japonském juanu či
australském dolaru). Tento vzestup v poptávce je možné přičítat i
volatilita USD v posledních letech, zapříčiněná ekonomickou situací USA a
snížením likvidity. Čína na tento vzestup poptávky reagovala zavedením politiky
internacionalizace RMB[3], ke kterému využívá zejména Hong Kong. Jaké bude mít tento
proces důsledky? Na toto téma existuje již celá řada příspěvků i dokumentů –
zlomek z nich uvádím níže a doporučuji k četbě. Nepopiratelně ovšem
dochází k vzestupu významu RMB jako takové, o čemž svědčí i dokument ČSOB
uvedený níže, zpráva o prvním realizované transakci v RMB nebo různé "client alert" pro obchodování v v regionu Asie.
Odkazy na dokumenty
a) světových organizací
http://www.wto.org/english/tratop_e/tpr_e/tp364_e.htm
b) obecně
c) české
[1]
Frankel, J., Historical Precedents for Internationalization of the RMB, http://www.hks.harvard.edu/fs/jfrankel/RMBinternatliztnhistoryCFR2011.doc.
Žádné komentáře:
Okomentovat